Už jste někdy nahlíželi na Velikonoce z pohledu různých cizích jazyků? Snad každý ví, že tradice Velikonoc je tradicí křesťanskou, a tedy multikulturní. Je proto velmi zajímavé získat i jakýsi “multijazykový” nadhled. Cizí jazyky nám umožňují nahlédnout na tento svátek z několika úhlů a dojít mnohdy k překvapivým zjištěním.
Vybrali jsme pět jazyků, skrze něž se na období Velikonoc podíváme. Bude to jednak slovenština, jazyk nám nejbližší, dále němčina, kterou se český jazyk nechal velmi inspirovat v mnoha rovinách, angličtina, jazyk celosvětový, španělština, jazyk románský, a poslední polština, slovanský jazyk, který je velmi spjat s křesťanskou kulturou.
Velikonoce
Byl jsem velmi překvapen, že slovenština pro pojmenování Velikonoc používá výraz Veľká noc, že tedy nemá blízké pojmenování češtině — něco jako Veľkonoce. Němčina má výraz Oster a velmi podobný “pohanský” výraz používá i angličtina — Easter. Románské jazyky se naopak blíží latinskému pojmenování Pascha, přičemž španělština používá výraz Pascua. Naši sousedé ze severu pak slaví svátek Wielkanoc.
Svatý týden
S Velikonoci se pojí Svatý týden, jehož jednotlivé dny jsou zvlášť pojmenovávány. Ty hlavní si v tomto článku přiblížíme. Na Slovensku se tomuto týdnu říká podobně: Svätý týždeň. V Německu se též “doslovně” říká Heilige Woche a ve Velké Británii je to také Holy Week. Co se týče Španělska, i zde je stejné svatosvaté označení Semana Santa. Avšak Polsko již používá jiné přídavné jméno než svatý, a to Wielki Tydzień.
Květná neděle
Jedná se o označení pro šestou a zároveň poslední postní neděli. Slovenština používá výraz Kvetná nedeľa. Němčina a angličtina se drží pojmenování Palmsonntag a Palm Sunday. Slovo “palm” pochází z latinského označení Dominica in palmis. Španělština naopak používá označení Domingo de Ramos, přičemž Ramos znamená doslova kytice, resp. větvička. Polština se naopak přibližuje latinskému pojmenování Niedziela Palmowa.
Popeleční středa
V češtině existuje pro tento den několik dalších označení — Sazometná středa, Škaredá středa či Svatá středa. Slovenština se opět blíží češtině — Popolcová streda nebo Škaredá streda. Němčina používá označení Aschermittwoch, angličtina pak Ash Wednesday. Výraz asch, resp. ash znamená prostě a zkrátka popel. Také španělština má středu s popelem: Miércoles de Ceniza. V polštině se pak používá jen Popielec.
Zelený čtvrtek
Zeleným čtvrtkem začíná Velikonoční triduum, což je období tří dnů, které bezprostředně předchází Neděli Zmrtvýchvstání a připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.
Slovenština používá stejný výraz Zelený štvrtok nebo Veľký štvrtok. Němčina si také oblíbila zelenou barvu Gründonnerstag, nicméně podle jedné teorie čtvrtek nic společného se zelenou barvou neměl a došlo pouze ke zkomolení slova Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) právě na Gründonnerstag. Této teorii napovídá, že některé jiné jazyky zelenou barvu nezmiňují: angličtina používá výraz Maundy Thursday, španělština pak Jueves Santo a polština Wielki Czwartek.
Velký pátek
Velký pátek je ve slovenštině Veľký piatok. Němčina používá výraz Karfreitag. Angličtina má pozitivní název Good Friday. U španělštiny se je všechno svaté, tedy Viernes Santos. S Poláky nás pak slovansky pojí Wielki Piątek.
Bílá sobota
Pojmenování Bílá sobota se odvozuje od latinského sabbatum sanctum, magnum či luminum, což znamená svatá, velká nebo světlá, světelná. Asi nikoho nepřekvapí, že Slováci používají výraz Biela sobota. V Německu se setkáme s výrazem Karsamstag a v Anglii Holy Saturday. Španělé si opět libují ve výrazu svatý Sábado Santo a Poláci mají naopak asi rádi vše velké, tedy Wielka Sobota.
Velikonoční neděle
Pro neděli používáme v češtině více pojmenování: Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, Boží hod velikonoční nebo Velikonoční neděle. Jedná se o největší slavnost křesťanského církevního roku, při níž se slaví Kristovo Zmrtvýchvstání. Slovenština má podobné označení Zmŕtvychvstanie Pána nebo Veľkonočná nedeľa. Také němčina má podobné jednoduché pojmenování Ostersonntag, angličtina pak Easter Sunday. Španělé mají označení Domingo de Pascua. V polštině se používá výraz Niedziela Wielkanoc a Zmartwychwstanie Pańskie.
Velikonoční pondělí
Posledním pojmem je Velikonoční pondělí. Tento den je v pořadí druhým dnem velikonočního oktávu (osmidení), kdy křesťané prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Se Slováky máme Veľkonočný pondelok spojený s pomlázkou. Ta má dívky pomladit, za což děkují chlapcům předáním vajíček.
Němci pomlázku nemají a pro tento den používají slovo Ostermontag, Angličané pak mají pojem Easter Monday. V Španělsku bychom také použili v podstatě doslovný překlad Lunes de Pascua. No a Poláci jsou na tom obdobně s označením Poniedziałek Wielkanocny.
Přejeme Vám krásné velikonoční svátky s nadhledem! :-)
