Vysvětlení anglického pravopisu velká písmena u pojmenování

Angličtina používá velká písmena daleko častěji než čeština. Rozdíl je zvláště v tom, že angličtina je používá také pro všeobecné výrazy. Tak např. v případě smlouvy, angličtina použije vždy pro pojmenování smluvní strany (Customer, Supplier atd.), přílohy (Appendix, Figure atd.) nebo dokumentu (Certificate atd.) velké písmeno.

Ale nejsou to jen anglické právní dokumenty (smlouvy, obchodní podmínky, zákony), taktéž to mohou být obchodní dokumenty, technické dokumenty atd. Pokud však provádíme překlad z angličtiny do češtiny, česká pravopisná pravidla hovoří zcela jasně: "všechna uvedená pojmenování jsou jména obecná, a proto je náležité psát je s malým písmenem". Čeští překladatelé se však nechali svést a tato pojmenování při překladu z angličtiny ponechávají také velkými písmeny.

Je však také pravdou, že zadavatel překladu často vyžaduje velká písmena ponechat, ale je to v rozporu s pravidly. Zde tedy vidíme zásadní rozdíl mezi pravopisem angličtiny a češtiny. Bohužel čeština se až často přizpůsobuje své větší kolegyni, ale s tím holt jen tak něco neuděláme. Je to hodně o pevné vůli českých překladatelů. A ještě jedna poznámky: překlad do angličtiny tedy vyžaduje opak, užít velká písmena v případě všech zmíněných termínů.

S daným pojmem souvisí překlady do angličtiny.