Ivana (www.odborny-prekladatel.cz)
Asi každý Slovák si tím po příjezdu do Čech prošel: „Jak se řekne slovensky veverka?“ Prý „drevokocúr“, odpověď, která je doprovázena smíchem a radostí nad „povedeným“ vtipem. Samozřejmě, jedná se o přirozenou snahu „prolomit ledy“, když se v partě objeví nějaký nový Slovák – nebo spíše Slovenka.
Lidé mají potřebu vyplnit takzvané trapné ticho... a ze své zkušenosti vím, že i Slováci velmi rádi parodují český jazyk a takový ten tvrdý český styl mluvy. U česko-slovenských vtipů však zůstat nehodlám (i když by se možná toto téma hodilo na celý jeden článek). Dnes bych se ráda zamyslela nad tím, zda si ještě navzájem ve všem rozumíme a jak tomu bude s námi, bývalými Čechoslováky, dále.
Je slovenština pro češtinu cizí jazyk?
Tuto otázku jsem si poprvé položila před nějakými deseti lety, když jsem v mezinárodním rychlíku z Košic do Prahy zaslechla rozhovor skupinky mladých Čechů. Bavili se o jakémsi česko-slovenském táboře, kde trávili prázdniny. Udivila mě otázka jednoho z mládenců, který se ostatních zeptal, jakým jazykem se tam vlastně mezi sebou dorozumívali. Po tomto divném dotazu však následovala mnohem překvapivější odpověď. Prý si pomáhali angličtinou. To byl pro mě opravdu velký šok. Nebyla jsem tehdy o tolik starší než oni, bylo mi jen něco málo přes dvacet, a přesto jsem problém s pochopením češtiny nikdy nezažila, a to ani mezi svými přáteli.
Celou cestu do Prahy jsem potom přemýšlela, zda se čeština a slovenština stávají tak odlišnými jazyky a zda byly tyto děti pouze nějakou výjimkou. Až později jsem se z dalších konkrétních situací stále více přesvědčovala o tom, že nová generace Čechů a Slováků mívá čím dále tím více problémy s porozuměním.
Slováci umí lépe česky
Zdá se mi, že na české straně se tento „fenomén“ šíří poněkud rychleji. Možná proto, že rozpadem Československa jsme na Slovensku především díky televizi neztratili kontakt s češtinou. I nadále standardně běžely ve slovenských televizích české pohádky, české filmy, dokonce většina zahraničních filmů byla nadabována česky. Z českých televizí vymizela slovenština naopak zcela.
Mnohem důležitějším „zdrojem“ češtiny, alespoň pokud mohu mluvit za sebe, však byly knížky. Na gymnáziu jsem přečetla celého Hrabala. A nebyla jsem sama. Obecně lze říci, že český překlad beletrie je na mnohem lepší úrovni než ten slovenský – alespoň tomu tak bylo za mých studentských let, proto jsem, jako Slovenka, četla až na pár výjimek pouze v češtině. Možná je to pouze nějaký můj návyk, ale i dnes čtu výhradně v angličtině nebo češtině, slovenské knihy pouze od původních autorů.
Nicméně nevzpomínám si ani na jeden případ, kdy bych něčemu nerozuměla nebo měla dokonce problém si nějaký český text přečíst. Proto mě nedávno znovu překvapilo, když mě jedna moje mladší známá poprosila, zda bych jí nemohla stručně popsat slovenský důchodový systém, protože to potřebuje do školy a slovenským internetovým stránkám nerozumí…
Nůžky mezi češtinou a slovenštinou se rozevírají
Tyto kusé příklady nemluví samozřejmě za vše, ale je zde možná náznak určité tendence. Neschopnost porozumět slovenskému textu stojí za rostoucím objemem překladů z češtiny do slovenštiny a ze slovenštiny do češtiny. Stále více (zvláště mladších) Čechů staví slovenštinu například na úroveň polštiny. Jak na tom budeme za 30 let? Podle mého názoru je jen otázkou času, kdy se začnou na česko-slovenských jednáních objevovat tlumočníci a překladatelé. Takovou první vlaštovkou byla nedávno objednávka právního překladu komentářů ke smlouvě mezi českými a slovenskými právníky. A mohli bychom jmenovat i další.
Pozitivní vztah češtiny a slovenštiny trvá
Přesto všechno jsem však stále přesvědčena, že oba naše národy si jsou a zajisté i za těch 30 let budou velmi blízké. Z dnešního pohledu si myslím, že rozdělení v roce 1993 nijak výrazně do našeho vzájemného vztahu nezasáhlo, naopak v mnoha ohledech jej, domnívám se, spíše utužilo. Ano, na obou stranách se najdou lidé, kteří na protější straně vidí řadu negativ, obecně však mohu říci, že jsme národy velice spřízněné, a určitě nám to vydrží další staletí... i přes pomalu vznikající jazykovou bariéru.
