V současnosti Evropou zmítá krize Evropské unie. Odchod Velké Británie z ohromného společenství 28 zemí je citelnou ránou pro všechny. Ale to je zkrátka Evropa. Druhý nejmenší kontinent, na němž se vždy sváděly války, bitvy i žabomyší přetahovačky.
Mnoho jazyků na malém území
Z těchto po staletí táhnoucích se problémů se ale zrodilo mnoho zajímavého a důležitého. Evropa je počátkem západní civilizace, moderního myšlení, vědeckého pokroku, zdravotního a průmyslového vývoje. A mnoha jazyků, které mají světu co říct!
Na poměrně malém kontinentu se tísní nejen velké množství lidí, ale také množství národů. Tyto národy jsou tak odlišné, jako jsou odlišné jejich jazyky. A že je jich požehnaně! V dnešním článku představíme vůbec ty nejzákladnější ze všech 218 jazyků. Ohromné číslo, nemyslíte?
--- Evropa obdařená 218 jazyky! ---
Angličtina – příliš neanglická
V pátém století germánsky mluvící kmeny přeplavaly do východní Anglie a zde se jejich jazyk, anglosaština, rozšířil jednak vytlačením původních Keltů, případně došlo k promísení s původním jazykem. Angličtina je svým původem anglofríský jazyk.
Dnes se angličtina považuje za jazyk veskrze mezinárodní. Za pár let si už možná mnozí tento jazyk ani nepropojí s nějakou Anglií na kraji Evropy, kde se angličtina zrodila. Již dnes se angličtina pokládá za mateřský jazyk Spojeného království, Irska, Spojených států amerických, Austrálie, Nového Zélandu, Kanady atd. Stala se navíc úředním jazykem Indie či Jihoafrické republiky.
Angličtina určitě sehrává hlavní roli v dorozumívání mezi národy, které mají odlišné jazyky. Tím spíše ovšem pravá angličtina trpí. Po světě a vlastně v každé zemi se vyvinulo mnoho alegorií na angličtinu, především namíšením s dalšími jazyky. Jistě jste alespoň jednou za život slyšeli pojem Czechenglish, který není jen vtipem. Je realitou, s níž se při našich překlady z/do angličtiny pravidelně setkáváme.
Anglické texty hrají v našich překladech naprosto majoritní roli. Překládáme jak texty právní, tak texty pro technologické firmy a průmyslové podniky. Často se na nás obrací také vědecké instituce, pro které překládáme odborné články a studie pro mezinárodní časopisy, nebo pro ně připravujeme korektury rodilým mluvčím.
--- Angličtina mocná, ale zranitelná ---
Francouzština – příliš francouzská
Jazyk Francouzů je historicky spojen s mnoha dalšími jazyky. Předně na něj měla vliv latina, kterou na území Francie přinesli Římané. Ale také je zde vliv germánských jazyků nebo keltského jazyka Galů. Je zajímavé říci, že francouzština získává své základní obrysy teprve v době karolinské renesance, tedy mezi 8. a 10. stoletím n. l. Tam tedy můžeme hledat základ moderní francouzštiny.
Jak asi všichni víme, Francouzi si neustále hrají na světovou velmoc. Samozřejmě, velmocí jsou a mají značný vliv na dění ve světě. Je však otázkou, zda jim v tom pomáhá striktní ochrana francouzského jazyka, ať už zákonem, či odmítáním mluvit jinými jazyky.
Ze své vlastní zkušenosti vím, že domluvit se ve Francii jiným jazykem je doslova nadlidský úkol. Francouzi nejen, že nerozumí, ale ani nechtějí rozumět. Být někde v africké zemi, dokážu si na to připravit nohy i ruce. Ale uprostřed Evropy?
No, dobře. Francouzština je oficiálním jazykem i dalších zemí, jako jsou Belgie, Švýcarsko a Lucembursko. Někde se s ní domluvíte vlivem kolonialismu i mimo samotnou Evropu. Přesto je na pováženou, že jen 1000 km daleko od nás je země, v níž nohy a ruce máte jako první komunikační prostředek.
Francouzské překlady tvoří zvláště právní překlady, případně ověřené překlady. Stalo se pravidlem, že naše překladatelská agentura vyřizuje několik soudních překladů měsíčně ve francouzském jazyce.
--- Francouzština bez porozumění ---
Němčina – příliš blízká
Němčina si prošla za svojí existenci spoustou přeměn. Historikové jazyka dělí její vývoj na základní stádia: prehistorické/germánské (5.–8. století), stará horní němčina (Althochdeutsch) (8. století–1050), střední horní němčina (Mittelhochdeutsch) (1050–1350), raná nová horní němčina (Frühneuhochdeutsch) (1350–1650), nová horní němčina (Neuhochdeutsch) (1650–současnost).
Ačkoliv to není na první pohled patrné, němčina je s češtinou spojena doslova pupeční šňůrou. Historicky jsou tyto jazyky spjaté tak těsně, jako si dnes už málokdo uvědomuje. Ještě před sto padesáti lety museli Češi vynaložit velké úsilí, aby se od němčiny a Němců dokázali oddělit.
Valná většina českého národa hovořila německy. Žilo zde velké množství sudetských Němců. Spousta českých slov má německý nádech či původ. Dokonce si pamatuji, jak mi babička vyprávěla, že němčina byla jejím hlavním jazykem v rodině. Dodnes sleduje německé pořady na RTL či SAT1 a rozumí jim jako rodilý mluvčí.
Němčina je oficiálním jazykem v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Belgii, Lucembursku, Lichtenštejnsku, ale i Itálii (ačkoliv jen v Jižním Tyrolsku). V Evropě je druhým nejrozšířenějším jazykem po ruštině. Dokonce pokud budeme brát v potaz pouze země Evropské unie, musíme konstatovat, že němčina je nejpoužívanějším mateřským jazykem.
Němčina je často prvním jazykem, do něhož překládáme různé eshopy, webové stránky a prezentace. Není divu, Německo je velmi blízko a v expandování firem je první na řadě. Mnozí si ale neuvědomují, že kromě kvalitního překladu do němčiny potřebují i dobrý německý copywriting.
--- Němčina navýsost evropská ---
Španělština – příliš krásná
Španělský jazyk, podobně jako francouzský, se může pyšnit vlivem latiny. Nicméně jak asi víte, na španělské dějiny měli velký vliv Arabové. Ovlivnili je nejen společensky, vědecky a kulturně, ale také jazykově.
V následujících odstavcích budu hodně osobní. Španělština je moje srdcovka. Na rozdíl od angličtiny jsem se španělštinu učil s radostí a velkým zájem. Dokonce jsem z ní maturoval a dostal z ní na maturitním vysvědčení jedničku. :-)
Španělština je lahodná na poslech. Kdykoliv jsem ve Španělsku nebo slyším Španěla mluvit na ulici, hned si získá můj zájem. Naposledy jsem si nemohl nechat ujít španělský seriál La casa de papel v originálním znění. Bylo to pohlazení pro duši a nesmírně jsem si veškeré dialogy užíval.
Často slýchávám názor, že španělština je nesmírně rychlý jazyk. Jak je možné jej vůbec pochytit? Ale zdání klame. Pokud do španělštiny zabřehnete, je jí rozumět velmi dobře a ani Čechům nedělá problémy. Minimálně já s tím žádné potíže nemám.
Vliv Španělska a zejména španělštiny je mnohem větší než u zmiňované hrdé francouzštiny. Je oficiálním jazykem více než 20 zemí a po celém světě je rozeseto 500 miliónů rodilých mluvčích. To vůbec není málo!
S překlady z/do španělštiny se většinou setkáváme v kombinaci s více mutacemi. Jedná se o překlady webových stránek, příp. o překlady manuálů. Dle statistik naší překladatelské agentury můžeme spolehlivě tvrdit, že překládáme spíše do španělštiny než ze španělštiny.
--- Španělština mocnější, než se zdá ---
Italština – příliš kulturní
Všichni velmi dobře víme, že Itálie byla kdysi středem Evropy. Dnes není. Je spíše středem evropského dluhu. To ale neznamená, že stále nemá co nabídnout. Italský vliv, zvláště kulturní, je stále velký, ačkoliv by si Italové dozajista přáli, aby byl ještě větší.
Italština je v podstatě hovorovou odnoží latiny. Byl to ve 14. století Dante Alighieri, který propojil jihoitalské dialekty s rodnou toskánštinou. A udělal to velmi hezky – protože italština byla několikrát oceněna jako nejkrásnější jazyk světa. Jak jsem řekl výše, španělština je moje srdcovka, ale italština má v sobě nesmírnou vášeň a jadrnost.
Italštinou moc zemí nemluví. Kromě Itálie se jedná o část Švýcarska, Vatikán či San Marino. V ostatním světě je její vliv rozeset zvláště mezi menšiny, ať už se jedná o Lucembursko, USA, Venezuelu, Brazílii, Argentinu, Kanadu či Austrálii.
Překlady z/do italštiny jsou u naší překladatelské agentury zastoupeny nejméně. Je to pravděpodobně tím, co jsme zmínili výše. Tedy že Itálie a italština nemá takový obchodní potenciál jako jiné státy a jazyky.
--- Italština nejkrásnější, ale bez zájmu ---
Ruština – příliš přehlížená
Dnešní projížďku po evropských jazycích skončíme u řeči, která si s většinou Evropy moc netyká. Přesto má ruština zastání u zhruba 120 miliónů rodilých mluvčích. A ani fakt, že se píše cyrilicí, nikoliv latinkou, nemění nic na tom, že ruština je právoplatným Evropanem. Dokonce je jedním ze šesti úředních jazyků OSN, jedním z dvou úředních jazyků na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a druhým nejrozšířenějším jazykem na internetu po angličtině.
Spousta evropských států si navíc nebude chtít přiznat, že ruština je největším mateřským jazykem v Evropě. Států, které používají ruský jazyk na úřední úrovni, je řada: Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, dále moldavské Podněstří, Gagauzsko v Abcházii a Jižní Osetii. Významné ruské menšiny žijí na Ukrajině, v Kazachstánu, Bělorusku, Lotyšsku, Litvě, Estonsku, Uzbekistánu a Izraeli. Navíc by na tom ruština byla významně lépe, pokud by nedošlo k rozpadu SSSR. Jeho bývalé republiky, často jako symbol odporu či nezávislosti, upřednostnily místní národní jazyky.
Je vidět, že ten, kdo se rozhodne učit ruský jazyk, vůbec nemusí být ztracen. Naopak ruský jazyk se opět vrací na výsluní. Je to vidět i v zastoupení překladů, které provádíme z/do ruštiny. Na Rusko míří technologické firmy, průmyslové výrobky, ale také finanční služby.
--- Ruština nechtěná, jako Rusko samo ---
Potřebujete odborný překlad? Objednejte si ho s jistotou v MERIVĚ!
Autor: Tomáš Nezbeda
Ale tohle nemusí být úplný konec! Za 10 minut hravě přečtete další 3 úžasné články:
