Lze získat dokonalý překlad? Pokud ano, za jakých podmínek se vyhotoví dokonalý překlad? Může dokonalý překlad zajistit jeden překladatel? Nebo je potřeba více stupňů kontroly Na první otázku odpovíme velice rychle: dokonalý překlad neexistuje – tak jako neexistuje dokonalé auto, dokonalý dům, dokonalá dovolená atp. Existují však překlady velmi kvalitní, kvalitní, nekvalitní či, promiňte mi, příšerné.
Kvalitní překlad = kvalitní překladatel
Zásadní nezbytností je mít k dispozici kvalitního profesionálního překladatele, který daný překlad vytváří jakožto první. Kvalitní překladatel je první a nutnou podmínkou dobré překladatelské práce. Pokud by po špatném překladateli opravoval text kvalitní korektor, již pracuje se špatnými základy a kvalitní překlad nelze z podstaty očekávat. Pokud na druhou stranu máme k dispozici kvalitního překladatele, ale špatného korektora, pravděpodobně se nic tak zlého nestane (pokud tedy sám korektor nepřekope z vlastní hlouposti celý text).
Velmi kvalitní překlad vyžaduje stupně kontroly
Nicméně i když máme k dispozici velmi kvalitního překladatele, nelze nechat veškerou práci pouze na něm. Pokud chceme opravdu velmi kvalitní překlad, který bude například reprezentovat naši společnost nebo instituci, musíme do „procesu jeho výroby“ nasadit i určité stupně kontroly, které zajistí eliminaci drobných nedostatků, příp. poskytnou zpětnou vazbu, která je u profesionálních děl žádoucí.
- Překlad s 1 stupněm kontroly
Překlad provádí jeden překladatel.
Nedochází k žádné nezávislé kontrole.
- Překlad s 2 stupni kontroly
Překlad provádí jeden překladatel.
Následná jazyková korektura cílového textu nezávislým korektorem.
- Překlad s 3 stupni kontroly
Překlad provádí jeden překladatel.
Následná srovnávací revize druhým nezávislým překladatelem.
Následná jazyková korektura cílového textu nezávislým korektorem.
Zavedená překladatelská norma předpokládá více stupňů kontroly: 1. stupeň - překlad, 2. stupeň - revize překladu, 3. stupeň - jazyková korektura rodilým mluvčím, a pokud je text určen do tisku, neměl by chybět ani 4. stupeň - předtisková korektura.
Česká překladatelská praxe
V české praxi se ale často setkáváme s tím, že klienti často nevyužívají žádný stupeň kontroly a i u důležitých textů si nechávají vypracovat pouze samotný překlad, tedy překlad bez žádné následné kontroly. Důvodem je na jedné straně cena, na druhé straně neochota přijmout limity a možnosti jednoho překladatele.
Čím více lidí se na jednom překladu podílí, tím více samozřejmě rostou náklady. I na trhu překladatelských služeb převládá velice silná tendence tlačit cenu směrem dolů. Málokterý zákazník si však cení překladatelské práce jakožto vysoce intelektuální práce, kterou je nutno zaplatit. V zahraničí je ceněna překladatelská práce mnohem více a jsou zde ceny až čtyřnásobné.
Český zákazník tedy často volí dodavatele na základě (co nejnižší) ceny, což se většinou odráží i na kvalitě překladatele. Důvodem je zpravidla nevědomé (či vědomé) podceňování důležitosti překladatelské práce, zkrátka se pokládá za něco druhořadého, nekreativního, neintelektuálního. Firemní klienti pak zpravidla nejsou ochotni ve svém projektu za překladatelskou službu rozplánovat vyšší částku.
A nyní jde o to druhé, o porozumění překladatelské práci, kdy je u důležitých překladů vyžadováno více stupňů kontroly. Velice často se setkáváme s dotazy typu: „A to ten překlad bez korektury bude špatný?“ nebo „To ten překlad bude obsahovat chyby a překlepy? To překladatel neumí český jazyk?“ nebo „Vy to určitě zvládnete i bez korektury, aby ten překlad byl bez úplně chyb, ať si dá překladatel záležet!“ Netřeba nic dodávat….
Rodilý mluvčí jako zvláštní „příloha“
Překladatelské agentury v České republice tak přistupují k tomu, že nabízejí následné revize a korektury rodilým mluvčím jako zvláštní překladatelskou službu, jako něco navíc. Má to určité výhody i nevýhody. Zákazník má možnost se sám rozhodnout, zda chce svůj text ještě „vylepšit“, nebo zda mu stačí „pouhý překlad“. U lepších překladatelských agentur by měl i tento „pouhý překlad“ sám o sobě stačit a měl by být na vysoké úrovni, a nutno říci, že pokud je text brán pouze pro informativní účely, u lepších překladatelů obvykle není korektura rodilým mluvčím potřebná. Nicméně existují zásadní texty, u nichž je určitě na místě přemýšlet o následné revizi i korektuře.
Následná revize
Co znamená následná revize překladu? Revize znamená, že nezávislý profesionální překladatel si vezme výchozí text a vyhotovený překlad a prochází je souběžně slovo po slově. Kontroluje především terminologickou a stylistickou správnost překladu, zda tedy překlad věrně odpovídá výchozímu textu a jeho účelu použití.
To je velmi důležité, zvláště u mimořádně odborných překladů. Překladatel si sice pro překlad zvolí určitou správnou terminologii, ale již zpětně nevidí, zda překlad takto dává smysl i v širších kontextech. Kontrolující překladatel má na rozdíl od původního překladatele mnohem větší odstup. Dává tedy překladateli zpětně podněty, které překlad mohou zásadně vylepšit. Zkušeností dvou překladatelů získává překlad mnohem větší ucelenost, přesnost, správnost – a to je u důležitých textů opravdu nutné.
Vezměte si následující příměr. Když reklamní agentura pracuje na nějakém důležitém projektu, málokdy se stane, že jej dělá pouze jeden grafik nebo pouze jeden manažer. Je to mnohem komplexnější práce, grafik vytvoří nějaký první návrh, který sám o sobě není vůbec špatný, ale pak přicházejí na řadu další osoby, které mají větší odstup od dané práce a sdělují své názory v různých kontextech. Vzniká tak dílo dokonalejší a lepší. Přesně takto to funguje také u překladatelské práce s následnou revizí.
Korektura pro tisk
Jazykový korektor již nemá na starosti porovnávání překladu vůči originálnímu textu, čte pouze výsledný překlad a opravuje text z hlediska pravopisného a stylistického. Jedná se rozhodně o podstatnou službu, která má na výsledek překladu zásadní vliv – není nijak příjemné číst terminologicky dokonalý text, když v něm naleznete nehezký překlep. Následná korektura rodilým mluvčím by tedy rozhodně neměla chybět u překladu textu, jenž je nějakým způsobem důležitý, propagační, prezentační nebo je určen do tisku. U překladatelských agentur si korekturu rodilým mluvčím nejčastěji objednávají klienti, pro něž tyto společnost překládají a následně revidují časopisy, články do novin, reklamní materiály či internetové stránky. Jedná se tedy vesměs o marketingové materiály.
Není mluvčí jako mluvčí
Jak si ale kvalitního rodilého mluvčího vybrat? Může tuto práci vykonávat každý rodilý mluvčí? Nikoliv. Tak jak si agentury vybírají kvalitní překladatele, měly by dle stejných kritérií postupovat i při najímaní rodilých mluvčích. Jednou z podmínek navázání spolupráce jak u překladatelů, tak i u rodilých mluvčích, by mělo být dosažení vysokoškolského vzdělání, a to v jazykovědném či jiném příbuzném oboru.
Je třeba si dát i pozor u rodilých mluvčích slovenštiny. Preferováni by měli být partneři žijící na Slovensku, jelikož slovenský korektor, který žije trvale a dlouhodobě v Česku, může mít větší náchylnost k přebírání čechismů.
Závěr
Předně: vybírejme si kvalitní překladatele – se zkušenostmi, se vzděláním, s profesionálním přístupem. To je nejdůležitější základ veškeré překladatelské práce. Nepředpokládejme však, že jeden překladatel, ač velmi dobrý, zajistí „dokonalou stavbu celého díla“. Dokonalost není v lidských silách samotného jedince. Každý profesionál potřebuje zpětnou vazbu, aby viděl svou práci z jiné perspektivy. Požadujme tedy další stupně kontroly, které náš překlad zařadí mezi ty skoro „dokonalé“.
