Co je soudní překlad, apostila a superlegalizace

Jednou ze služeb, které nabízí překladatelské agentury či samotní překladatelé, je soudní překlad, který je znám také jako ověřený překlad, úřední překlad, překlad s razítkem, soudně ověřený překlad či překlad se soudním ověřením. Ať už to nazveme jakkoliv, je to stále to samé. V dnešním článku si povíme, kdy je takovýto ověřený překlad zapotřebí, kdo jej může vyhotovit a co znamenají pojmy, jako je apostila a superlegalizace. Na internetu o tomto tématu koluje spousta zmatečných informací a nelze se v nich dost dobře vyznat. 

Proč existují soudní překlady?

Solidní překladatelská agentura Vám samozřejmě ručí za každý překlad, za jeho pravost a úplnost. Nicméně ověření překladu je potřebné v případě, že chceme určitý úřední dokument (rodný list, oddací list, výpis z rejstříku trestů atd.) oficiálně doložit v jiné cizí zemi. Takový překlad, vyhotovený a ověřený soudním překladatelem, oficiálně zaručuje správný a přesný překlad, a tudíž instituce v cizí zemi si jej mohou přečíst a bez obav přijmout.
V některých případech však nestačí pouze nechat provést překlad soudním tlumočníkem, ale je nutné pořídit tzv. superlegalizaci listiny či ji nechat opatřit apostilou. Pro přehlednost si projděme všechny varianty, které mohou nastat a k čemu se používají.

Varianta 1: Soudní překlady bez další legalizace

Kdo a co ověřuje?

Soudní překlady se řídí zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Překladatel, který je pro tento účel jmenován příslušným krajským soudem, se nazývá „soudní překladatel“. Překlad se napevno sváže s originálním dokumentem, resp. notářsky ověřenou kopií, překladatel připojí svou tlumočnickou doložku a kulaté razítko. Nejčastěji se ověřují překlady úředních dokumentů, které budou použity pro oficiální účely. Mezi takovéto dokumenty patří:

• Rodný list, oddací list, vysvědčení, diplom, výpis z rejstříku trestů, výpis z obchodního rejstříku, živnostenský list.
• Plná moc, smlouva, zakladatelská listina, společenská smlouva, stanovy
• Rozsudky, nařízení, normy, zákony
  
  

Kde vyhledat soudního překladatele?

Při poptávání soudního překladu lze oslovit kteroukoliv překladatelskou agenturu, která obvykle spolupracuje s několika stálými překladateli a která vyřídí vše potřebné za vás.

TIP: Ověřit lze také část dokumentu, ale pouze v případě, že nepřekládaná část neobsahuje důležité informace, jejichž vynechání by mělo vliv na znění dokumentu jako celku a jeho překlad.

Kdy tento typ ověření překladu stačí?

„Obyčejný“ soudní překlad postačuje v případě, že je mezi cizím státem a ČR sjednána dvoustranná mezinárodní smlouva o osvobození od ověřování pravosti dokumentů. Česká republika má takovéto smlouvy uzavřeny s následujícími státy:
Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Belgie, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Francie, Gruzie, Chorvatsko, Itálie, Jemen, KLDR, Kosovo, Kuba, Kypr, Kyrgyzstán, Maďarsko, Makedonie, Mongolsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Rusko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Sýrie, Španělsko, Švýcarsko, Ukrajina, Uzbekistán, Vietnam.

Varianta 2: Soudní překlady a apostilace/apostila

Kdy potřebujeme apostilu?

Pokud mezi ČR a příslušným státem výše uvedená dvoustranná úmluva neexistuje, je třeba zjistit, zda je dotčený stát smluvním státem Úmluvy o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin, přijaté v Haagu dne 5. 10. 1961. Česká republika k této úmluvě přistoupila dne 16. 3. 1999 a Úmluva je uvedena ve Sbírce zákonů pod číslem 45/1999 Sb.

Seznam těchto států lze najít např. na strankach Hague Conference. Mezi jinými sem patří:
Albánie, Austrálie, Belgie, Bulharsko, Kanada, Čína, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Egypt, Evropská unie, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Maďarsko, Itálie, Nizozemí, Polsko, Rumunsko, Rusko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, USA, Velká Británie a další.

Co a kdo vyhotovuji apostilu?

Tyto smluvní státy se dohodly, že budou vzájemně uznávat veřejné listiny opatřené tzv. apostilační doložkou. Tuto doložku vydává v každém smluvním státě jeden nebo více tzv. apostilačních úřadů. V ČR jsou dva oprávněné úřady k vydávání apostily: pro listiny, které byly vydány justičními orgány (včetně listin vydaných nebo ověřených notáři) se jedná o mezinárodní odbor Ministerstva spravedlnosti ČR, a pro listiny ostatní je to konzulární odbor Ministerstva zahraničních věcí.

Apostila může být uvedena v jazyce státu, který ji vydal, avšak její název „Apostille (Convention de La Haye du 5 octobre 1961)“ musí být uveden ve francouzštině.

Upozornění: Apostilovat nelze listiny vydané diplomatickými nebo konzulárními zástupci, správní listiny týkající se přímo obchodních nebo celních transakcí, notářsky ověřené kopie a opisy listin ani ověřené úřední překlady; tyto dokumenty je nutno superlegalizovat.

Varianta 3: Soudní překlady a superlegalizace

Kdy potřebujeme superlegalizaci?

Není-li s příslušným státem sjednána dvoustranná úmluva ani není smluvním státem Úmluvy, je třeba nechat danou listinu superlegalizovat.

1) Jedná-li se o justiční či notářské dokumenty vydané českými orgány, je potřeba je nechat superlegalizovat nejprve na Ministerstvu spravedlnosti ČR a poté na Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Nakonec listinu ověří zastupitelský úřad cizí země příslušný pro ČR. Nemá-li cizí země v ČR svou ambasádu, je nutno se vypravit na ten zastupitelský úřad, který má v kompetenci ČR (může být např. ve Vídni, Berlíně).

2) V případě listin vydaných státními orgány se postupuje stejně jako v případě „justičních listin“ s tou výjimkou, že se listina nepředkládá k superlegalizaci Ministerstvu spravedlnosti ČR.

Obecné doporučení

Nenechte nic náhodě. Ptejte se a telefonujte. Chování cizích úředníků nelze garantovat. Doporučujeme nejprve kontaktovat příslušný orgán, kterému bude listina předkládána, zeptat se na to, co bude požadovat a podle toho dále postupovat. V případech, kdy si nejste jistí, zda postačí apostila nebo bude potřeba superlegalizace, je lepší nechat listinu superlegalizovat.